Odpolední vyučování

Irena prošla okolo http://www.b2bpartner.cz/satny-a-socialni-zarizeni/satni-skrinky/kovove-plechove-satni-skrinky/ http://www.b2bpartner.cz/satny-a-socialni-zarizeni/satni-skrinky/kovove-plechove-satni-skrinky/ kovových šatních skříní , aniž by se dívala nalevo nebo napravo. Měla toho za dnešek dost, nepotřebovala ještě slyšet její otravné spolužáky, nebo se bavit s lidmi, kteří se považovali za její přátele. Přála si jenom dvě věci: umřít, a mít božský klid. Ale to by se sebou nesměla mít tak očividné problémy. Nikdy se jí nikdo nezeptal, jak jí je. Nikdy nikoho nezajímalo, jak na tom vlastně je její psychika. A ona byla unavená.

Deprese

Nechtěla toho moc, ale trocha zájmu by jí neuškodila. Horší bylo, že po tom všem, co si prožila, nejenom že nikomu nevěřila a nikou nebyla schopná se otevřít, ale začala sama sebe nenávidět. A pak si vlastně řekla, že se nejspíš všichni cítí jako ona. Však co, pokrčila nakonec, asi před rokem, rameny. Vždyť stejně nemá nic cenu. Stejně nakonec umře – a doufala, že to bude brzy. Stejně nikoho nezajímalo, co si myslí.